Doktorský studijní program Vojenská geografie a meteorologie (dále jen DSP VGM) je novým studijním
programem, který však úzce navazuje na doktorský studijní program Vojenské technologie, který je dlouhodobě
úspěšně na FVT realizován (od r. 2009). Stávající studijní program zahrnuje široké spektrum studijních oborů
zasahujících do celé řady oblastí vzdělávání (Elektrotechnika, Informatika, Strojírenství, Vědy o Zemi a
Bezpečnostní obory) a jeho pokračování ve stávající podobě není možné (s ohledem na požadavky
novelizovaného Zákona o vysokých školách). Navržený DSP VGM tak navazuje na ty studijní obory stávajícího
studijního gramu, jejichž odborné zaměření spadá do oblastí vzdělávání Vědy o Zemi a Bezpečnostní obory, a
rozvíjí poznatky a zkušenosti získané v rámci dlouhodobé realizace stávajícího studijního programu.
Cílem studia v DSP VGM je vzdělávání a výchova vědeckých tvůrčích pracovníků v oblastech vojenské
geografie a meteorologie, modelování a simulace prostorových jevů se zaměřením na využití výstupů při
plánování vojenských a nevojenských operací a pro řešení hrozeb vojenského a nevojenského charakteru. Ve
studijním programu jsou využity teoretické i praktické poznatky z magisterského studia, které jsou dále rozvíjeny
studiem odborných předmětů s ohledem na odborné zaměření studenta a zvolené téma disertační práce. Důraz je
přitom kladen zejména na rozvoj tvůrčích schopností studenta k samostatné vědecké a odborné práci a k
využívání moderních vědeckých metod a prostředků pro řešení složitých problémů v rámci studijního programu.
Současně je důraz kladen i na zvyšování znalostí cizích jazyků.
Základní opodstatnění existence DSP VGM spočívá v objektivní společenské potřebě vědeckého zkoumání
problémů vojenské geografie a meteorologie, v přípravě vědeckých pracovníků, odborníků, důstojníků, ale
i civilních zaměstnaců resortu MO ČR, odborníků dalších resortů podílejících se na koncipování a řízení obrany
a bezpečnosti státu, absolventů vojenských i civilních vysokých škol. Problematika vojenské geografie
a meteorologie vyžaduje soustavné rozpracovávání teorií a jejích uplatňování v praxi, zdokonalování vědeckých
metod vhodných pro zkoumání této oblasti reality, hledání principů, formulování zásad a postupů využitelných
v praxi apod.
Problematika vojenských úloh často vyžaduje řešení v utajovaném režimu a přístup k informacím, které nejsou
dostupné pro veřejné vysoké školy. Z tohoto důvodu je objektivní potřebou, aby především problematika obrany
státu byla řešena na vysoké škole, kterou si pro tyto potřeby stát zřídil.

DSP VGM je koncipován bez realizace spolupráce s jinou vysokou školou ve výše uvedených oblastech
vzdělávání a těchto základních tematických okruzích:

Oblast vzdělávání Vědy o Zemi 70%
Základní tematické okruhy:

g) Fyzická geografie,
l) Hydrologie,
m) Geodézie,
r) Sociální a ekonomická geografie,
s) Regionální a politická geografie,
t) Kartografie,
u) Geoinformatika,
v) Dálkový průzkum Země a fotogrammetrie,
x) Meteorologie a klimatologie.

Bezpečnostní obory 30%
Základní tematické okruhy:

b) Bezpečnostní hrozby vojenského a nevojenského charakteru,
e) Vedení operací vojenského a nevojenského charakteru,
l) Aplikovaná informatika pro bezpečnostní sbory;

Cíle doktorského studijního programu jsou:

• rozvoj a vzdělání nadaných absolventů magisterských studijních programů vojenských i ostatních
  vysokých škol, jejichž zaměření spadá do oblasti vojenské geografie a meteorologie, případně oblastí
  souvisejících;
• příprava odborníků pro řešení problematiky vojenské geografie a meteorologie, a to jak vědeckých
  pracovníků, tak i důstojníků a státních zaměstnaců podílejících se na koncipování a řízení obrany státu,
  na řízení a použití druhů vojsk a služeb;
• prohloubení odborných znalostí studentů v rámci svého zaměření, zejména v kombinaci aplikací
  geografie a meteorologie do bezpečnostního prostředí;
• všestranné rozvinutí schopností studentů k řešení odborných problémů s využitím základních
  a specifických vědeckých metod zkoumání se zaměřením na Vědy o Zemi a Bezpečnostní obory;
• vytvoření předpokladů k práci:
• pro výkon funkcí v ozbrojených silách nebo ve státní správě na úrovni středního a vrcholového
  managementu;
• ve výzkumných nebo vysokoškolských organizacích;
• na pracovních pozicích zabývajících se koncepční prací, včetně zadávání požadavků na realizaci
  obranného a bezpečnostního výzkumu;
• příprava studentů pro působení na akademických, vědeckých a řídících funkcí v oblasti vojenské
  geografie a meteorologie a pro tvůrčí a koncepční činnosti v plánování a řízení vojenských technologií;
• rozvoj vědomostí a tvůrčích schopností studentů v oblasti vojenské geografie a meteorologie.

Absolvent DSP VGM je odborníkem se znalostmi zásad vědecké a výzkumné práce, schopný samostatně a 
tvůrčím způsobem řešit složité teoretické i praktické problémy ve studované problematice především se
zaměřením na vojenskou geografii a meteorologii.
Absolvent doktorského studia je připraven pracovat ve výzkumu a vývoji v oblasti zaměření studijního programu.
Je schopen samostatně formulovat vědecké úkoly z oboru, prezentovat, publikovat a obhájit svá řešení,
zobecňovat výsledky vlastní vědecké práce a tak přispívat k rozvoji vybrané vědní oblasti. Absolvent má
předpoklady pro uplatnění na vyšších manažerských pozicích v rámci AČR, ve vědecko-odborných funkcích ve
vojenských i civilních ústavech a zařízeních, ve vědecko-pedagogických funkcích na vysokých školách
vyžadujících danou specializaci. Absolvent najde široké uplatnění u subjektů obranného a bezpečnostního
průmyslu.

Odborné znalosti
Absolvent má hluboké teoretické znalosti odpovídající soudobému stavu poznání, které mu umožní porozumět
teoriím, konceptům a metodám vojenské geografie a meteorologie ve spojení s moderními vojenskými
technologiemi a hodnocením bezpečnostních hrozeb souvisejících s prostředím. Získané znalosti mu umožňují
porozumění výzkumným problémům na pomezí jiných oborů. Absolvent získá znalosti na vysoké odborné úrovni
zejména v oblastech:

•  řešení problémů založených na prostorovém uspořádání a analýze vztahů mezi jednotlivými složkami
  krajinné sféry a analýzy dopadu vlivů krajinné sféry na činnost ozbrojených sil,
• metod sběru dat o prostředí, analýzy jejich přesnosti a spolehlivosti použitých metod, identifikace jejich
  úskalí a rizik použití zejména s ohledem na charakter prostředí a bezpečnostní situaci,
• metod a pokročilých postupů pro hodnocení přírodního a člověkem přetvořeného prostředí, včetně
  specifik souvisejících s vojenským zpravodajstvím,
• přípravy, metodologie a praktické realizace experimentálních měření potřebných k řešení vědeckovýzkumných úkolů,
• zpracování a interpretace experimentálně získaných dat.

Odborné dovednosti
Absolvent navrhuje a používá pokročilé výzkumné postupy v daném oboru způsobem umožňujícím rozšíření
poznání oboru cestou původního výzkumu. Absolvent umí rozvíjet a vyhodnocovat teorie, koncepty a metody
oboru včetně vymezení oborů nebo jejich zařazení do širší oblasti.

Absolvent:

• využívá teoretické znalosti ve vědecké práci k získávání původních výsledků,
• navrhuje a aplikuje vědecké metody a postupy při řešen problémů souvisejících s hodnocením prostoru a
  jeho vlivu na bezpečnostní prostředí,
• sestavuje numerické modely pro hodnocení prostředí, využívá simulační nástroje a integruje výsledky
  vědecké a odborné práce,
• využívá samostatné tvůrčí myšlení při analýze a řešení výzkumných problémů,
• využívá tvůrčí přístup při interpretaci dosažených výsledků,
• aktivně prezentuje dosažené výsledky formou vědeckých článků a prezentací na národních
  i mezinárodních konferencích,
• efektivně využívá experimentální, matematické a simulační metody potřebné k řešení výzkumných
  úkolů.

Obecné způsobilosti (kompetence)

Absolvent je způsobilý:

• hodnotit nové poznatky s ohledem na dlouhodobé společenské důsledky jejich využívání,
• plánovat rozsáhlé tvůrčí aktivity a získávat a plánovat zdroje pro jejich uskutečnění,
• samostatně řešit složité etické problémy související s tvůrčí činností nebo využitím jejích výsledků,
• srozumitelně a přesvědčivě sdělovat vlastní poznatky v oboru ostatním členům vědecké komunity na
  mezinárodní úrovni i široké veřejnosti,
• jednat v rámci svých odborných znalostí, dovedností a způsobilostí v alespoň jednom cizím jazyce,
  včetně ústní a písemné prezentace výsledků tvůrčí činnosti,
• získávat nové odborné znalosti, dovednosti a způsobilosti vlastní tvůrčí činností a ovlivňovat podmínky
  a souvislostí vzdělávání ostatních samostatně zformulovat vědecký problém.