Typ studijního programu | doktorský |
Forma studia | prezenční |
Jazyk studia | čeština |
Doba studia | 4 roky |
Garantuje | Vojenská lékařská fakulta |
Podmínky přijetí ke studiu |
Podmínkou k přijetí ke studiu je:
Při výběru z řad uchazečů o studium bude rozhodnuto na základě:
|
Cílem čtyřletého doktorského studia je připravit kvalifikované odborníky, kteří budou profesionálně působit v oblasti radiobiologie a radiační ochrany na civilních i vojenských pracovištích v domácím prostředí i v zahraničí.
Problematika ionizujícího záření je součástí ochrany vojsk a obyvatelstva, před deterministickými a stochastickými účinky ionizujícího záření. Studium je koncipováno mezioborově; studijní plány doktorandů jsou vytvářeny individuálně s ohledem na charakter předchozího pregraduálního vzdělávání a podle zvoleného tématu řešení disertační práce. Studijní program je určen pro absolventy magisterských studijních programů všeobecného lékařství, farmacie a absolventy magisterských přírodovědných studijních programů.
Postgraduální studium vojenské radiobiologie tématicky zahrnuje zvládnutí některých přípravných disciplín, které jsou podmínkou samostatné vědecké práce v oboru. Jedná se zejména o zvládnutí základů fyziky, chemie a biofyziky. Dále osvojení si práce s počítačovou technikou a analytickými statistickými metodami. Při studiu je počítáno s úzkou spoluprací s odborníky ze Státního ústavu radiační ochrany.
Cílem studia je získání nejvyššího stupně poznání a osvojení si vědecko-výzkumné práce v oboru vojenská radiobiologie jako samostatného biomedicínského vědního oboru, který se zabývá studiem ionizujícího záření, jeho interakcí s hmotou a vlivem na zdraví člověka na úrovni molekulární, buněčné, orgánové i celotělové.
Teoretické znalosti:
- dobrá orientace ve všech oblastech oboru obecné radiobiologie
- aplikace znalostí z oboru do řešení běžných situací v oblasti radiační ochrany a léčby deterministických účinků ionizujícího záření
- znalost stochastických účinků ionizujícího záření
- princip triáže suspektně ozářených včetně počítačových programů
- predikce tíže ozářených pomocí
- způsob získávání výzkumných dat, práce v databázových systémech, statistická zpracování
- správná interpretace vědeckých výsledků
- schopnost diskutovat výsledky své vědecké práce ve vědecké komunitě
- příprava výzkumných projektů podle požadavků domácích a zahraničních grantových agentur
- příprava odborných publikací, přednášek a plakátových sdělení
Absolvent získá znalosti ze studií interakce ionizujícího záření s hmotou, zejména s člověkem, které ovlivňují kvalitu života či zdraví, včetně mechanizmů jejich účinku a způsobů jejich eliminace. Získá přehled o platné národní a mezinárodní legislativě, která se zabývá problematikou prevence a ochrany zdraví.
Praktické znalosti a dovednosti:
- identifikace změn v živých systémech navozených ionizujícím zářením
- komplexní analýza buněk
- metody genomiky pro identifikaci biomarkerů radiačního poškození
Speciální znalosti:
- analytických počítačových programů vhodných k třídění suspektně ozářených osob
- radioprotekce a léčba radiačního poškození
- patogeneze a diagnostika akutní nemoci z ozáření
- využití statistických metod ve vědecké práci
Praktické znalosti a dovednosti:
Absolvent zná a dokáže prakticky používat metody vědecké práce užívané v oboru Vojenská radiobiologie, formulovat vědecké hypotézy, sestavit metodický postup experimentu, provádět experimentální práci při dodržování podmínek správné laboratorní praxe. Je schopen plnohodnotné aplikace teoretických znalostí dané problematiky do praktické činnosti orgánů radiační ochrany ve vojenském i v civilním prostředí.
Prokazuje vědecký přístup k získávání, hodnocení a zpracovávání informací, včetně statistického zpracování dat a vyhodnocování výsledků. Dokáže pracovat se základními dozimetrickými i biodozimetrickými ukazateli. Podílí se na rozvoji oboru podle své specializace, sleduje hlavní trendy v oboru a přispívá k rozvoji metodického zabezpečení oboru. Provádí výzkumnou a expertizní činnost a její výsledky je schopen aplikovat do praxe.
Absolvent umí pracovat s odbornou literaturou, provádí rešeršní činnost, užívá výpočetní techniku pro získávání nových poznatků, má hluboké znalosti v oblasti analýzy, statistického zpracování dat a interpretace dosažených výsledků v oblasti teoretické i praktické. Prokazuje schopnost samostatné vědecké práce. Získané výsledky je schopen publikovat na domácím i zahraničním fóru.
ISCED F | 0988 Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující zdravotní a sociální péči, péči o příznivé životní podmínky |
Kód studijního programu | P0988D350009 |
Číslo rozhodnutí NAÚ | NAU-252/2020-13 |
Akreditováno | 27. 02. 2021 - 27. 02. 2031 |
Profil studijního programu | Akademicky zaměřený |
Udělovaný akademický titul | doktor |
Rigorózní řízení | NE |
Garant studijního programu | plk. gšt. prof. MVDr. Zuzana Šinkorová, Ph.D. |
Příprava k výkonu regulovaného povolání | NE |
Příprava odborníků z oblasti bezpečnosti | ANO |
Datum schválení | 29. 07. 2020 |
Oblasti vzdělávání |
Obor Vojenská radiobiologie je základním oborem pro kvalifikovaný odhad hrozby ionizujícího záření na živé organismy v případě jeho zneužití nejen vojenskými prostředky, ale i v případě civilní jaderné havárie, včetně použití špinavé bomby. |
Odborná praxe |
Vojenská radiobiologie
|
Záměr rozvoje |
Cílem předkládaného studijního doktorského programu je připravit absolventy lékařských, farmaceutických a přírodovědeckých fakult na práci v oboru Vojenská radiobiologie. Poskytnout studentům pokročilé laboratorní technologie v oborech hematologie, průtokové cytometrie, histologie a molekulární biologie, které jsou nezbytné pro analýzu změn organismu po interakci s ionizujícím zářením ve studiích in vitro nebo in vivo. Seznámit studenty s procesy po interakci s ionizujícím zářením na úrovni buněčné až molekulární a naučit je kriticky vyhodnocovat získané výsledky sloužící pro budoucí biodozimetrické metody, pro oblast radioprotekce a mitigace a pro oblast ochrany zdraví před ionizujícím zářením. Zároveň naučit studenty srovnávat získaná data s daty v databázích a získat správný odborný náhled na problematiku Vojenské radiobiologie. Na potřebnost osvojení si těchto přístupů a znalostí velmi dobře poukazují jednotlivé radiační nehody, kde včasná odborná pomoc v oblasti radiační ochrany, znalost biologických zákonitostí interakce ionizujícího záření s hmotou pomohla snížit deterministické a stochastické účinky záření např. v jaderné elektrárně Fukušima 2011. Způsob zpracování, podchycení dat, jejich prezentace a následné volby třídicích kritérií je klíčová v případech hromadných radiačních nehod. Program Vojenská radiobiologie si klade, mimo již výše zmíněné, za cíl promítnout poučení a zobecnit a zohlednit tuto problematiku do přípravy svých studentů. Maximální počet 3 studenti v kombinované formě a 4 studenti v prezenční formě ročně. Cílem předkládaného studijního doktorského programu je připravit absolventy lékařských, farmaceutických a přírodovědeckých fakult na práci v oboru Vojenská radiobiologie. Poskytnout studentům pokročilé laboratorní technologie v oborech hematologie, průtokové cytometrie, histologie a molekulární biologie, které jsou nezbytné pro analýzu změn organismu po interakci s ionizujícím zářením ve studiích in vitro nebo in vivo. Seznámit studenty s procesy po interakci s ionizujícím zářením na úrovni buněčné až molekulární a naučit je kriticky vyhodnocovat získané výsledky sloužící pro budoucí biodozimetrické metody, pro oblast radioprotekce a mitigace a pro oblast ochrany zdraví před ionizujícím zářením. Zároveň naučit studenty srovnávat získaná data s daty v databázích a získat správný odborný náhled na problematiku Vojenské radiobiologie. Na potřebnost osvojení si těchto přístupů a znalostí velmi dobře poukazují jednotlivé radiační nehody, kde včasná odborná pomoc v oblasti radiační ochrany, znalost biologických zákonitostí interakce ionizujícího záření s hmotou pomohla snížit deterministické a stochastické účinky záření např. v jaderné elektrárně Fukušima 2011. Způsob zpracování, podchycení dat, jejich prezentace a následné volby třídicích kritérií je klíčová v případech hromadných radiačních nehod. Program Vojenská radiobiologie si klade, mimo již výše zmíněné, za cíl promítnout poučení a zobecnit a zohlednit tuto problematiku do přípravy svých studentů. |
Název předmětu | Státní zkouška | Dop. ročník/semestr | Kredity | Společná část | Specializace |
---|---|---|---|---|---|
1. semestr | |||||
Povinný | |||||
1/1 | 2 | ||||
1/1 | 5 | ||||
1/1 | 5 | ||||
1/1 | 18 | ||||
2. semestr | |||||
Povinný | |||||
1/2 | 5 | ||||
1/2 | 5 | ||||
1/2 | 20 | ||||
3. semestr | |||||
Povinný | |||||
2/3 | 25 | ||||
Volitelný (lze vybrat libovolně) | |||||
2/3 | 5 | ||||
2/3 | 5 | ||||
4. semestr | |||||
Povinný | |||||
2/4 | 25 | ||||
Volitelný (lze vybrat libovolně) | |||||
2/4 | 5 | ||||
2/4 | 5 | ||||
5. semestr | |||||
Povinný | |||||
3/5 | 25 | ||||
Volitelný (lze vybrat libovolně) | |||||
3/5 | 5 | ||||
3/5 | 5 | ||||
6. semestr | |||||
Povinný | |||||
3/6 | 25 | ||||
Volitelný (lze vybrat libovolně) | |||||
3/6 | 5 | ||||
3/6 | 5 | ||||
7. semestr | |||||
Povinný | |||||
4/7 | 25 | ||||
Volitelný (lze vybrat libovolně) | |||||
4/7 | 5 | ||||
4/7 | 5 | ||||
8. semestr | |||||
Povinný | |||||
4/8 | 30 |
Celkem potřeba 215 kreditů
Celkem 50 kreditů za nepovinné předměty
Studijní povinnosti |
Student musí být autorem tři publikací v časopisech s recenzním řízením, jejichž je autorem nebo spoluautorem a které jsou z oblasti zaměření studovaného studijního programu a souvisí se zadaným tématem své práce. Publikací se rozumí článek, který byl již otištěn, nebo je prokazatelně přijat k tisku v daném časopise. Nejméně u jednoho příspěvku student musí být prvním autorem a nejméně dva příspěvky musí být publikovány v časopise s impakt faktorem. Student musí v průběhu studia absolvovat stáž na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce nebo účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jinou formu účasti na přímé zahraniční spolupráci. |
Návrh témat závěrečných prací |
Studium chronické radiační pneumonie po ozáření na experimentálních modelech.
(Navrhovaná)
Radioprotekce nanopartikulemi kyseliny hyaluronové u experimentálních modelů.
(Navrhovaná)
Cytokinový profil u postradiační plicní pneumonie.
(Navrhovaná)
Změny v imunitním profilu buněk po ozáření u velkého savčího modelu.
(Navrhovaná)
Studium vlastností DNA po ozáření pomocí elektrochemické detekce.
(Navrhovaná)
Primární řasinka jako marker radiorezistence u nádorových onemocnění.
(Navrhovaná)
Vztah mezi primání řasinkou a Hedgehog signální dráhou u radiorezistentních buněk.
(Navrhovaná)
Primární řasinka jako nový biomarker radiorezistence.
(Navrhovaná)
Vliv ionizujícího záření na primární řasinku a významné signální dráhy in vitro.
(Navrhovaná)
Význam ztráty primární řasinky na radiosenzitivitu/radiorezistenci nádorových buněk.
(Navrhovaná)
Studium proteinových markerů ozáření v krvi.
(Navrhovaná)
Fosfoproteomická analýza nádorových buněk po ozáření
(Navrhovaná)
Využití změn genové exprese v biologické dozimetrii
(Navrhovaná)
Nové přístupy v třídění suspektně ozářených osob.
(Navrhovaná)
Význam růstových faktorů v léčbě akutní nemoci z ozáření
(Navrhovaná)
|