Cílem předkládaného studijního doktorského programu je připravit absolventy lékařských, farmaceutických a přírodovědeckých fakult na práci v oboru Vojenská radiobiologie. Poskytnout studentům pokročilé laboratorní technologie v oborech hematologie, průtokové cytometrie, histologie a molekulární biologie, které jsou nezbytné pro analýzu změn  organismu po interakci s ionizujícím zářením ve studiích in vitro nebo in vivo.  Seznámit studenty s procesy po interakci s ionizujícím zářením na úrovni buněčné až molekulární a naučit je kriticky vyhodnocovat získané výsledky sloužící pro budoucí biodozimetrické metody, pro oblast radioprotekce a mitigace a pro oblast ochrany zdraví před ionizujícím zářením. Zároveň naučit studenty srovnávat získaná data s daty v databázích a získat správný odborný náhled na problematiku Vojenské radiobiologie.

Na potřebnost osvojení si těchto přístupů a znalostí velmi dobře poukazují jednotlivé radiační nehody, kde včasná odborná pomoc v oblasti radiační ochrany, znalost biologických zákonitostí interakce ionizujícího záření s hmotou pomohla snížit deterministické a stochastické účinky záření např. v jaderné elektrárně Fukušima 2011. Způsob zpracování, podchycení dat, jejich prezentace a následné volby třídicích kritérií je klíčová v případech hromadných radiačních nehod. Program Vojenská radiobiologie si klade, mimo již výše zmíněné, za cíl promítnout poučení a zobecnit a zohlednit tuto problematiku do přípravy svých studentů.

Maximální počet 3 studenti v kombinované formě. 

Cílem předkládaného studijního doktorského programu je připravit absolventy lékařských, farmaceutických a přírodovědeckých fakult na práci v oboru Vojenská radiobiologie. Poskytnout studentům pokročilé laboratorní technologie v oborech hematologie, průtokové cytometrie, histologie a molekulární biologie, které jsou nezbytné pro analýzu změn  organismu po interakci s ionizujícím zářením ve studiích in vitro nebo in vivo.  Seznámit studenty s procesy po interakci s ionizujícím zářením na úrovni buněčné až molekulární a naučit je kriticky vyhodnocovat získané výsledky sloužící pro budoucí biodozimetrické metody, pro oblast radioprotekce a mitigace a pro oblast ochrany zdraví před ionizujícím zářením. Zároveň naučit studenty srovnávat získaná data s daty v databázích a získat správný odborný náhled na problematiku Vojenské radiobiologie.

Na potřebnost osvojení si těchto přístupů a znalostí velmi dobře poukazují jednotlivé radiační nehody, kde včasná odborná pomoc v oblasti radiační ochrany, znalost biologických zákonitostí interakce ionizujícího záření s hmotou pomohla snížit deterministické a stochastické účinky záření např. v jaderné elektrárně Fukušima 2011. Způsob zpracování, podchycení dat, jejich prezentace a následné volby třídicích kritérií je klíčová v případech hromadných radiačních nehod. Program Vojenská radiobiologie si klade, mimo již výše zmíněné, za cíl promítnout poučení a zobecnit a zohlednit tuto problematiku do přípravy svých studentů.

Student musí být autorem tři publikací v časopisech s recenzním řízením, jejichž je autorem nebo spoluautorem a které jsou z oblasti zaměření studovaného studijního programu a souvisí se zadaným tématem své práce. Publikací se rozumí článek, který byl již otištěn, nebo je prokazatelně přijat k tisku v daném časopise. Nejméně u jednoho příspěvku student musí být prvním autorem a nejméně dva příspěvky musí být publikovány v časopise s impakt faktorem.

Studium v DSP Lékařská mikrobiologie bude probíhat po úspěšném přijetí ke studiu, podle individuálního
studijního plánu (ISP). Tento plán se bude aktualizovat ročními studijními plány  za vedení školitele na základě
vyhodnocení činností z předchozího období a zaměření studia. 
Prioritním cizím jazykem doktorského studiu je angličtina.
Plnění studijních povinností prokazuje doktorand získáním zápočtů a vykonáním zkoušek.

V rámci studia DSP Lékařská mikrobiologie studenti absolvují povinné předměty:

• Tvůrčí činnost 1 - 8 (v každém semestru čtyřletého studia)
• Anglický jazyk (1. ročník, 1. semestr)
• Základy imunologie (1. ročník, 1. semestr)
• Lékařská mikrobiologie (1. ročník, 1. semestr)
• Virologie (1. ročník, 2. semestr)
• Infekční lékařství (1. ročník, 2. semestr)
• Klinická biochemie (2. ročník, 3. semester)

a pět povinně volitelných předmětů, z celkové nabídky 10 možností (od 2. do 4. ročníku je třeba si vybrat ze dvou nabízených volitelných  předmětů jeden, a to v semestrech 3. - 7.)

• Statistika v biomedicínském výzkumu (2. ročník, 3. semestr)
• Základy molekulární biologie (2. ročník, 3. semestr)
• Základy buněčné biologie (2. ročník, 4. semestr)
• Vysoce nebezpečné nákazy (2. ročník, 4. semestr)
• Cestovní medicína (3. ročník, 5. semestr)
• Vakcinologie (3. ročník, 5. semestr)
• Chemie (3. ročník, 6. semestr)
• Biosenzory a bioanalýzy biologických agens a jejich toxinů (3. ročník, 6. semestr)
• E-Health a telemedicína (4. ročník, 7. semestr)
• Příprava odborné přednášky, publikace (4. ročník, 7. semestr)

Výuka všech předmětů je realizována formou samostudia  a konzultací. Vyučující je možné ve všech případech kontaktovat jak telefonicky, tak emailem. V případě garanta DSP LM je možné využít  navíc aplikaci ZOOM nebo další obdobnou softwarovou platformu.

Důraz, a to i z hlediska hodnoty získaných kreditů je kladen na povinný předmět Tvůrčí činnost, který prochází každým semestrem čtyřletého studia (1-8).  Odráží v sobě rešeršní zpracování tématu disertační práce, výzkumnou práci coby podklad řešení zadaného tématu disertační práce, stejně jako přípravu  a prezentaci výsledků studia (přednáška, poster) a  publikační činnost vztaženou k tématu disertační práce. Součástí náplně a hodnocení Tvůrčí činnosti jsou dále aktivity uvedené v sekci požadavky na absolvování stáží a sekci další studijní povinnosti. 

Studentova publikační činnost (hodnocena v TČ) je podmíněna následujícími požadavky: student musí být autorem nebo spoluautorem tří publikací v časopisech s recenzním řízením, a které jsou z oblasti zaměření studovaného studijního programu a souvisí se zadaným tématem  práce. Publikací se rozumí článek, který byl již otištěn, nebo je prokazatelně přijat k tisku v daném časopise. Nejméně u jednoho příspěvku student musí být prvním autorem a nejméně dva příspěvky musí být publikovány v časopise s impakt faktorem dle ISI, kategorie Jimp.

Každý semestr  předmětu Tvůrčí činnost je zakončen zápočtem. Zbylé povinné předměty jsou zakončeny zápočtem a zkouškou. Volitelné předměty jsou zakončeny zápočtem. Je na rozhodnutí jednotlivých garantů předmětů, a to jak povinných, tak volitelných, jakým způsobem budou podmíněny udělení zápočtů a zkoušek (test, ústní zkouška, vypracování eseje, kombinace těchto možností). 

Výuka povinných předmětů zakončených zkouškou (anglický jazyk, lékařská mikrobiologie, základy imunologie, virologie, infekční lékařství a klinická biochemie) je rovnoměrně rozložena do prvního až třetího semestru studia.  Povinný předmět tvůrčí činnost prochází všemi osmi semestry studia, a každý semestr je zakončen zápočtem. Volitelné předměty (je požadováno vybrat si pět z deseti nabízených) jsou opět rovnoměrně rozloženy pro období od třetího do sedmého semestru studia. 

V osmém semestru vykoná student státní doktorskou zkoušku a obhajobu disertační práce (v jeden den), a to ústní formou.  Nezbytnou podmínkou pro obhajobu disertační práce je splnění všech nutných podmínek definovaných v ISP studenta. Státní doktorská zkouška  je složena z ústní zkoušky ze studijních okruhů určených studijním plánem. Následuje prezentace tezí disertační práce a její obhajoba formou odborné rozpravy.  Téma disertační práce je schvalováno oborovou radou  DSP LM a děkanem FVZ UO.

Kreditní systém DSP LM je uskutečňován v kreditním systému ECTS. Pro úspěšné ukončení studia musí student získat 240 kreditů. Na konci každého semestru by měl student získat celkem 30 kreditů, za školní rok tedy 60 kreditů. 

C-I formuláře všech garantů jak povinných, tak nepovinných předmětů jsou součástí aplikace o akreditaci, a to jak v sekci personální zabezpečení - školitelé, tak v sekci personální zabezpečení - oborová rada. 

Student musí v průběhu studia absolvovat stáž na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce nebo účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jinou formu účasti na přímé zahraniční spolupráci.